Plzeňský Prazdroj

Každý obal i surovina mají svůj čas i místo – a na tom Martině Vajskebrové opravdu záleží! Právě díky její práci dnes Plzeňský Prazdroj směřuje k tomu, aby na skládce neskončil žádný odpad vznikající při výrobě. Kromě toho však naše manažerka výrobních materiálů dohlíží na to, aby bylo v pivovarech ve správný čas a v požadované kvalitě dost základních surovin pro vaření piva i obalového materiálů. Od začátku své kariéry v Prazdroji prošla Martina Vajskebrova několik pozic, od systémové inženýrky, manažerky nákupu nepřímého nákupu, manažera řízení změn až po současnou roli. „Nejvíc mě baví zavádět úplně nové věci, nastavovat nové procesy, standardy. Dílky mé práci mám příležitost setkávat se s inspirativními lidmi. V pivovaru pracují skvělí lidé, kteří mě pozitivně ovlivňují a posouvají,“ prozrazuje Martina. Spolu se svými týmy zvládá zajistit kompletní systém pro nákup ječmene nebo napomáhá tomu, že pivovar dělá výrazné kroky v udržitelnosti a směřuje k maximální cirkularitě obalů. Martino, děkujeme za Tvou energii a odhodlání! Jsme hrdí, že jsi součástí našeho týmu a ukazuješ, jak důležité je mít vždy vše pod kontrolou a hledat nové cesty. 💪

Náš obří půllitr v nové edici České knihy rekordů! V rámci našeho projektu Kytky pro chmel jsme loni dosáhli skvělého úspěchu – vytvořili jsme rekordní květinový půllitr o rozměrech 60 x 56 metrů, který se nyní oficiálně objeví v nové edici České knihy rekordů. Tento působivý obrazec vznikl díky naší spolupráci s chmelařskou skupinou ARIX CZECH HOP a Česká zemědělská univerzita v Praze. Spojili jsme síly s přírodou a do chmelnice vysadili 16 kg bylinek a květin, které po vykvetení vytvořily jedinečný půllitr z heřmánku, hořčice a dalších rostlin. Projekt Kytky pro chmel je příkladem naší snahy přistupovat k zemědělství inovativním a udržitelným způsobem. Cílem projektu je regenerace půdy a snížení dopadů klimatické změny na pěstování chmele, což je zásadní pro zachování kvality a množství této klíčové suroviny pro výrobu piva.

Jestli někdo proměňuje tvář českého a slovenského pohostinství, je to Helena Dobrá se svými kolegy, kteří mají v Plzeňském Prazdroji na starosti projekt Fresh Outlet. Jeho cílem je redukce vizuálního smogu na hospodách, modernizace provozoven a snížení jejich energetické náročnosti. Za poslední 4 roky se týmu, jehož je Helena součástí, podařilo vizuálně oživit a kultivovat už více než 7 000 hospod v Česku a na Slovensku. Ty tak mají jednoduché a čitelné označení a přehlednou nabídku, která do podniků naviguje hosty mnohem lépe než dřív. A nejen to. Hospody, které se do projektu Fresh Outlet zapojily, ušetřily např. na novém světelném značení již stovky MWh elektřiny. Díky zmenšení rozměru označení provozoven a reklam o 30 % a snížení počtu reklamních prvků se navíc podařilo ušetřit zhruba 100 tun plastu. Projekt, na kterém se podílejí i přední odborníci na architekturu a design, má také pozitivní dopady i na život v obcích a městech, kde se renovované provozovny nacházejí. Jak může i drobná změna vizuální identity jednoho podniku významně ovlivnit celkový dojem z celých městských čtvrtí? Proč Heleně interně říkali "zlá paní D."? A jaké tlaky při své práci zažívala? O tom všem bude Helena Dobrá hovořit na konferenci „Lidé, kteří mění naše města“, kterou pořádá nezisková organizace Naše kultivovaná města již 8. a 9. listopadu v brněnském divadle Husa na provázku. Vstupenky na konferenci můžete pořídit zde: http://bit.ly/3AciGYv

Letošní sklizeň sladovnického ječmene dorazila do pivovaru. Cesta od ječmene až k uvařenému pivu je ale pořádně dlouhá. „Slad vyrobený z letošní úrody ječmene má podle prvních analýz dobrou dostupnost důležitých látek, jako je například škrob nebo enzymy, pro následnou výrobu piva,“ uvádí Michal Šneberger, vedoucí sladovny plzeňského pivovaru. Denně k naší plzeňské sladovně přijede v průměru dvacet kamionů ječmene. Než ho ale naši sladovníci můžou začít zpracovávat, odebere speciální robotická ruka vzorek zrna přímo z korby každého kamionu a pošle ho do laboratoře. Kontrolujeme například klíčivost ječmene, vlhkost, obsah bílkovin, škrobu a porovnáváme i velikost zrn. Důležitá je také vizuální kontrola. Teprve když všechny parametry vyhovují pivovarnickým nárokům, může kamion složit zrno do sila a kolegové ve sladovně se pustí do práce. Ječmen se nejdřív namáčí, aby získal 43 % vlhkosti. Potom 5-6 dnů klíčí v saladinových skříních. A na závěr se přesouvá na hvozd, kde se usuší, aby se v něm uchovaly všechny důležité látky. Teprve potom usušený slad rozšrotujeme a začne proces vaření, kdy se rozšrotovaný slad smíchá s vodou. Jako jeden z mála pivovarů v Česku máme vlastní sladovny, a to v Plzni i v Nošovicích. „To nám dovoluje udržet si dokonalou kontrolu nad kvalitou našich piv od naprostého začátku. Dokážeme připravit slad přesně tak, jak to vyžaduje příslušný styl piva, které chceme uvařit,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Vaclav Berka. Ročně nakoupíme od českých a moravských zemědělců zhruba 150 tisíc tun ječmene. Bohužel jeho kvalita není v posledních letech samozřejmostí. Extrémní výkyvy počasí ji nepříznivě ovlivňují natolik, že se ječmen pro zemědělce stává rizikovou komoditou a za posledních 30 let se plocha, na které jej v tuzemsku pěstují, zmenšila skoro o polovinu. I proto jsme v Prazdroji iniciovali projekt Pro ječmen a spolu s vědci a zemědělci hledáme cesty, jak pěstování této plodiny adaptovat na klimatickou změnu. Projekt má za sebou první dvě sezóny a již nyní jsme zaznamenali lepší dostupnost vláhy na plochách, kde ječmen pěstujeme regenerativně. A to je pro ječmen i české pivo rozhodně dobrá zpráva.

Pivovarnictví není jen mužská záležitost. „V ročníku na VŠCHT nás promovalo 6 a z toho byl pouze jeden muž," vyvrací mýtus o pivovarnictví jako čistě mužské profesi nová sládková Pivovaru Radegast Jana Tovaryšová. V Dobrém ránu Česká televize odkryla část tajemství výroby českého piva a prozradila, co mu dává jedinečnou chuť. Řeč přišla i na to, proč chováme v nošovickém pivovaru pstruhy. A samozřejmě i na to, co všechno má Jana na starosti. Na celý záznam se můžete podívat zde. Vstupy s naší sládkovou najdete v časech 24:41, 72:31 a 106:05: ▶️: https://lnkd.in/ed-h77F7

Poslouchat Václava Berku, emeritního vrchního sládka Plzeňského Prazdroje, jak mluví o pivu, je jako koncert houslového virtuosa. O pivu, a zvlášť o tom plzeňském, dokáže mluvit hodiny. Umí barvitě vylíčit jeho výrobu a s gustem popsat, jak má správně načepovaný půllitr vypadat a chutnat. „Práce výčepního je taková třešnička na dortu. Aby pivo dobře načepoval, musí mít perfektně připravenou sklenici. Dobře umytou, mokrou, vychlazenou, aby pivo, které do ní sklouzne, se s tím půllitrem polaskalo, a když se na dně zatočí, aby vykouzlilo tu úžasnou pěnu. A když ho pak číšník nebo servírka přinesou na stůl a pěna se zahoupá, tak se do něj člověk s radostí hned pustí, zakousne se do té pěny a vychutná si tu hořkost i sladkost," líčí Václav Berka barvitě své celoživotní nadšení pro plzeňské pivo ve velkém profilovém rozhovoru pro Deník Právo a Novinky.cz. Řeč v něm přišla také na jeho začátky v plzeňském pivovaru, rodinnou historii tří generací Berků v plzeňském pivovaru nebo vznik týmu obchodních sládků, který dnes v péči o pivo a jeho servírování školí hospodské a výčepní po celém Česku i v zahraničí. Varování! Četba způsobuje neodolatelnou chuť skočit si na jedno orosené. ▶️ https://lnkd.in/eddGV9SJ

U nás v Prazdroji věříme, že péče o hospody zdaleka nekončí u piva. Naším cílem je, aby si host vychutnal nejen skvěle načepovaný půllitr, ale i to nejlepší jídlo, které k pivu dokonale ladí v příjemném prostředí s profesionální obsluhou. Každoročně podporujeme hospody a restaurace nejen tím, že jim dodáváme vybavení, ale také školíme jejich personál v péči o pivo. Tím nepropracovanějším programem jsou kurzy Pivní gastro akademie, kterou pořádáme ve spolupráci s makro ČR a společností 100PROgastro. Společně školíme v různých oblastech nejen výčepní, ale také provozovatele a majitele podniků a kuchaře. Ti se učí lépe nakládat se surovinami, sestavovat menu, správně kalkulovat a držet krok s nejnovějšími gastro trendy. Od roku 2018 prošlo tímto programem už skoro 500 hospod a stovky kuchařů tak díky němu vylepšily své dovednosti. U příležitosti dnešního Mezinárodního dne kuchařů tedy připíjíme všem kuchařům, kteří dělají čest své profesi. Na zdraví a dej Bůh štěstí!

Náš projekt PRO CHMEL je ve Financial Times! Klimatická změna a s ní související extrémní výkyvy počasí představují pro pěstování chmele - jedné ze tří klíčových surovin pro výrobu českého piva - vážné ohrožení. Náš vědecko-výzkumný projekt PRO CHMEL chce pomoci pěstitelům se na tuto změnu adaptovat. Společně s partnery jsme vytvořili aplikaci, která chmelařům radí, kdy mají zavlažovat, a kolik vody je třeba použít, aby chmel prospíval. Díky tomu dokáží zacházet s vodou, které mají nedostatek, efektivněji. Aplikace využívá data z téměř tříletého měření na českých chmelnicích, z meteostanic, senzorů z půdy i na chmelu i učení pomocí umělé inteligence. Aplikaci chceme příští rok nabídnout všem tuzemským pěstitelům chmele. Celý článek ve Financial Times =>> https://lnkd.in/gVY3hwZ4

Aplikace PRO CHMEL radí českým chmelařům, jak adaptovat pěstování chmele na změnu klimatu a jak chmel efektivně zavlažovat. Na některých zkušebních chmelnicích pomohla naše data pěstitelům zvýšit výnosy až o 40 %. Kromě toho ale sbírá body i na poli technologických inovací, konkrétně v prestižním ocenění IDC CZ & SK Digital Future Awards. V soutěži o českého „digitálního Oskara“ se aplikace PRO CHMEL umístila mezi finalisty v kategorii Best in Future of Digital Infrastructure. Ta oceňuje organizace, které prostřednictvím digitální infrastruktury zlepšují svůj provoz a urychlují inovace. Gratulujeme celému týmu v čele s @Ivan Tučník a @Jakub Zaoral. Bez vašeho nadšení a energie by se projekt PRO CHMEL nikdy nepodařilo rozjet. P.S.: A pokud vás zajímá, jak naše aplikace do detailu funguje, pusťte si video níže.

V Prazdroji víme, že naši zaměstnanci potřebují k práci nejen kvalitní nástroje a dobré vedení, ale také duševní pohodu. Letos jsme proto navázali spolupráci s renomovanou psycholožkou Eliska Remesova , která u nás vede workshop „Leadership duševního zdraví“. Ten do této chvíle absolvovalo už přes 50 našich vedoucích zaměstnanců. Pro naše kolegyně a kolegy jsme připravili také kurz „První psychická pomoc“ pod vedením našich interních psychologů a odborníků – Tereza Žlotířová a Petr Polák. Věříme, že péče o zdraví – včetně toho duševního – je jedna z nejdůležitějších věcí, které můžeme pro sebe a své kolegy udělat. A tak si dnes u příležitosti Světového dne duševního zdraví pojďme dobít baterky a věnovat čas svým blízkým i dalším lidem okolo nás. #svetovydendusevnihozdravi #WorldMentalHealthDay