Butterfly Effect

Který válečný stroj je nejkrásnějším symbolem boje za svobodu? Pro mě je již od dětství ikonou vítězství nad zlem letadlo Spitfire. I když jsem vyrůstal v umělecké rodině, spíš než obrazy jsem hltal Nebeské jezdce, jako malý kluk jsem trávil dny na letišti v Letňanech, prolézal kbelské letecké muzeum a stavěl modely Spitfajrů. Kvůli tomuto letadlu jsem si přál stát se stíhacím pilotem. Nejelegantnější letoun v historii, který elegantně sestřelil na smetiště dějin i samotného Hitlera. 

Malá stíhačka s obratným pilotem dokáže zažehnout oheň bitvy, která nakonec smete i velkého agresora. Butterfly effect – efekt motýlího křídla, je teorie, která říká, že mávnutí křídlem může spustit řetězec na sebe navazujících událostí, které způsobí uragán na opačné straně planety. 

Před pár lety mi velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský navrhl, abych vytvořil dílo pro nové sídlo aliance. Nabízelo se reagovat na výročí našeho vstupu do NATO, díky které jsme dnes samostatnou, svébytnou a Ruskem neokupovanou zemí. Nabídku jsem přijal s podmínkou, že projekt nebude placen ze státního rozpočtu. 

Nejvýznamnějším příkladem vstupu naší země do spojenectví bojujícího proti diktátorům, snažícím se ovládnout svět, je pro mě účast Československých stíhacích pilotů při obraně Anglie na křídlech RAF. Považuji je za jedny z největších hrdinů československého státu. Je ironií osudu, že mnozí z nich, kteří tuto zásadní bitvu přežili, byli následně perzekuováni mučeni a popravováni ve své vlasti zločineckou diktaturou komunistického režimu. Náprava této křivdy započala až po roce 89 a velkou zásluhu na ní měl Václav Havel. 

Na základě výše zmíněného jsem vytvořil návrh sochařského díla Butterfly Effect. Spitfire, připomínající bojovného mýtického tvora chrlícího oheň a zahánějícího zlo kontrastuje s bezbrannou krásou, lehkostí a křehkostí motýlích křídel. Symbolicky se tak spojují protipóly něžné elegance a pevného odhodlání bránit se, bude-li to třeba. 

Projekt byl přijat a podpořen vedením NATO i řadou známých osobností, jako Karel Schwarzenberg, generál Petr Pavel nebo sir Stuart Peach.  Zbývalo vyřešit, jak dílo do sídla NATO financovat. 

V téže době jsem byl shodou okolností osloven společností Amadeus, chci-li se účastnit interní soutěže na instalaci uměleckého díla na zrekonstruovaný obchodní dům Máj na Národní třídě. V tu chvíli mne napadlo, že se oba projekty symbolicky i ideově propojují a navrhl jsem instalovat na hole steny brutalistního maje stejné dílo jako do centrály NATO.  

Symbolické je již umístění díla. Před třiceti lety jsme my, v té době studenti, dostali na Národní třídě od komunistické policie nakládačku. Od stejných komunistů, kteří likvidovali československé hrdiny RAF.  A inspirací mi byl i máj, coby symbol konce druhé světové války i začátku jara.  

Navrhl jsem společnosti Amadeus, ze se vzdám honoráře za své dílo, když zafinancuje náročný vývoj prototypu motýla pro Brusel, a oni mou nabídku přijali. Nakonec se našel i sponzor samotné výroby motýla pro umístěni v NATO..  

Odlitý trup letadla Spitfire, jehož eliptické křídlo jsem nahradil motýlím, odkazuje nejen k některým mým předchozím sochám, ale i k surrealismu, dadaismu a dalším uměleckým směrům. Princip organického spojení zdánlivě nespojitelných částí zvířecích či lidských těl s technickými komponenty se ve výtvarném umění objevuje po staletí. Příkladem může být zobrazení egyptských sfing či babylónských okřídlených božstev, dílo Hieronyma Bosche, Giuseppa Arcimbolda, Jana Švankmajera nebo H. R. Giegera. Barevnost trupu letadla jsem zvolil v obrysech původní kamufláže, barvy jsou však záměrně blíže barvě motýla než válečnému maskování. Tvar křídel je inspirován motýli druhu Monarcha. Motýl, který sedí a odpočívá, ladně pohybuje křídly. 

V Praze již je jeden pomník československým letcům. Mé Spitfajry nejsou dalším pomníkem, ale spíš volným uměleckým dílem, instalací, kterou vzdávám hold československým pilotům ve stíhačkách Britského královského letectva. Tato část naší historie by měla být znovu připomínána a dál rezonovat v našem umění, podobně jako když v devadesátých letech Jan Svěrák natočil jako oslavu RAF film Tmavomodrý svět. Já se k Honzovi dnes rád připojuji. Letci jsou symbolizováni 359 siluetami letadel ve dlažbě chodníku na Národní třídě pod Spitfajry. Bude pro mně velkou ctí, stane li se tento chodník „Chodníkem slávy“ těchto rytířů nebes.  

Ano, stíhačka Supermarine  Spitfire je krásný a elegantní, ale zároveň smrtící válečný stroj. Jak se v poslední době znovu ukazuje, šílení váleční diktátoři nezmizeli a je stále nutné umět se proti nim bránit. Někdy k obraně postačí motýlí efekt funkční diplomacie, ale jindy je nezbytná stíhačka s neohroženým pilotem za kniplem, připraveným odrazit agresora palebnou silou. 

David Černý