AMO - Association for International Affairs

Náš tým se zaměřením na čínské projekty uspořádal ve svém kompletním složení 💪 strategický meeting zaměřený na své budoucí kroky, včetně rozvoje nového působení na Tchaj-wanu a platformy sdružující odbornice na Čínu #WiCH. 🌏 Vedoucí týmu Ivana Karásková se společně s Dominika Remžová, Dominika Urhová 吴筝, Filip Noubel, Johanna Mylonaki a Michael Douša v rámci několikadenního setkání věnovali podnětným diskuzím 💡, kreativnímu brainstormingu 🧠 a tematickým prezentacím 💻. Podtrhli tak svoji snahu o inovativní přístupy a mezinárodní spolupráci 🤝 při řešení problémů spojených s globálním vlivem Číny. A diskutovalo se samozřejmě i cestou na Okoř. 🍂😊 👏 China Observers in Central and Eastern Europe (CHOICE) #ChinaObservers

S podporou Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic jsme zahájili projekt zaměřený na posílení nezávislých médií v Srbsku. V Bělehradě jsme uspořádali workshop, na kterém přední čeští investigativní novináři a odborníci sdíleli zkušenosti s novináři ze srbských nezávislých médií v oblasti zahraničního vlivového působení. ⭐ Organizace na místě a vedení semináře se ujal náš analytik se zaměřením na západní Balkán Petr Cermak. Právě cestou do Bělehradu natočil Ondrej Kundra z týdeníku Respekt s Petrem podcast o doutnajícím napětí v regionu. Poslechněte si 🎧 (Ne)bezpečí a zjistěte, proč je pro Rusko klíčové udržet západní Balkán nestabilní. ⏬ https://lnkd.in/dbZJBJ5D

Did you know that Mexico was the first country in Latin America to adopt a feminist foreign policy - back in January 2020? 👩💻 ✨ And that by 2023, it was already ranked among the top three countries in the Feminist Foreign Policy Index, alongside Sweden and Norway? 📊👏 And yes, Mexico is also the country that already had three female foreign ministers, and that recently elected its first woman president, a former climate scientist! 🌿 This opens up many possibilities for cooperation for us in AMO - Association for International Affairs - even on issues that may not immediately come to mind when thinking about Mexico for many Czechs. Together with Pavlína Janebová, we had the honor of meeting H.E. Berenice Díaz Ceballos, Ambassador of Mexico to the Czech Republic, who arrived in Prague six months ago. As Ms. Ambassador put it, "the stars are aligning for Mexico" - and for the start of new collaborations. 🌟Thank you for the meeting, and we look forward to this cooperation!

Jsme rádi, že jsme se minulý týden mohli účastnit konference Forum 2000, na které 🎤 Pavel Havlicek moderoval diskuzní panel „O budoucnosti demokratické opozice v Rusku“ s experty Michael McFaul, Polina Filippova a Vladimir Kara-Murza. Diskuze obsáhla několik témat včetně obecné nevole ruské společnosti kriticky reflektovat období sovětské totality a jejích zločinů. Ani v samotném názvu panelu by se podle Vladimira Kara-Murzy bohužel nemělo hovořit o opozici, ale disentu z důvodu absence legitimní politické soutěže. Tím důležitější je pak podpora Ukrajiny a podněcování vzájemného porozumění mezi ní a demokraticky orientovanými Rusy.  🙌 Symbolický rozměr debatě dodala přítomnost opozičníka Kara-Murzy, laureáta Mezinárodní ceny Forum 2000 za odvahu a odpovědnost v roce 2023, jíž si z důvodu svého uvěznění nemohl minulý rok osobně převzít. ⭐ Děkujeme řečníkům stejně jako Forum 2000 Foundation za partnerskou spolupráci a popularizaci těchto nesmírně důležitých myšlenek.

🌸 Setkání Networku žen v české zahraniční, evropské a bezpečnostní politice patří k našim pravidelným aktivitám. Pozvání tentokrát přijala politoložka a islamoložka 🎤 Zora Hesova, se kterou členky Networku diskutovaly mimo jiné na téma již rok trvající války a humanitární krize v pásmu Gazy a jeho vnímání v českém veřejném prostoru. 🌍 Jaká je role mezinárodního práva v dnešním světě? Přečtěte si podrobnější report ze setkání od Barbora Vosáhlová, která se v rámci studia zaměřuje na téma žen v politice a veřejném prostoru: https://lnkd.in/dw2Vuee6 ⭐ Za podporu děkujeme Daan Huisinga a Velvyslanectví Nizozemského království v Praze. 🤝 #ženyjsou #MezinárodníPrávo #BezpečnostníPolitika

#Dekarbonizace dělaná tak, jak ji známe, nejvíce dopadá na nejzranitelnější skupiny. Není to fér a může to podkopat snahy o transformaci ekonomiky. Vliv dekarbonizačních politik na různé části společnosti jsme nedávno diskutovali s různorodými aktéry a aktérkami na workshopu o sociálních dopadech dekarbonizace a  o tom, jak je řešit. Ten vedla naše analytička Kristina Zindulková. Na workshopu jsme se zaměřili na konkrétní příklady z ČR i ze zahraničí a hledali společně principy, kterými by se sociálně citlivá dekarbonizační #politika měla řídit. Největší část workshopu jsme věnovali hledáním odpovědí na otázky jako: ◾ Jak nastavit politiku, která umožní podporu #zateplování nájemního #bydlení a zároveň zamezí skokovému zvyšování nájmu nebo tzv. renovikcím? ◾ Jak postupovat při záchraně soustav centrálního zásobování teplem, které dodávají teplo 40 % českých domácností a zároveň jim hrozí rozpad kvůli nerovnému systému platby povolenek (tedy platí je teplárny, ale ne malé zdroje tepla)?  ◾ Jak nastavit rozhodování o alokacích 50 mld. Kč ze sociálně klimatického fondu, když tato částka nebude stačit na kompletní podporu dekarbonizace bydlení a dopravy zranitelných domácností v kombinaci s kompenzací dopadů #EU #ETS2? A kde přidat? ◾ Jak koordinovat sociální a klimatické politiky, když spadají do agendy několika ministerstev ? Na první dilema nachází odpověď např. vlámská dotační prémie. Tu mohou za zateplení domu získat lidé pronajímající bydlení sociálně potřebným osobám, přičemž součástí vzájemné dohody je omezení navyšování nájemného a zákaz předčasného ukončování nájmu. (Zdroj: Energetická chudoba a její řešení (Klusáček et al. 2023).) Podkladem pro diskusi byl mimo jiné factsheet Kristiny Zindulkové (pod odkazem v prvním komentáři).

Rozšíření EU ➡️ východním směrem bude jednou z hlavních priorit nového složení Evropské komise i Evropského parlamentu. Naši analytici Adam Balcer a Pavel Havlicek srovnávají český a polský postoj k tomuto projektu: 🔹Česko a Polsko podporují rozšíření, zejména pro Ukrajinu. 🔹V obou zemích však vidíme rozdíl mezi názory vlády a veřejností. Jaké výzvy a příležitosti by rozšíření přineslo? Jak ovlivní vztahy v regionu historické spory mezi Varšavou a Kyjevem? Přečtěte si náš nový policy paper ⏬

K čemu máme českou zahraniční politiku?🌎 Kam se ztratily havlovské principy prosazování lidských práv? Proč Česko nekriticky podporuje Izrael? A co si o nás myslí okolní státy?🧐 Tyto a další otázky z publika jsme zodpověděli minulý týden v debatě s Deník N pod taktovkou 🎤Filip Titlbach. Zahraniční politiku jsme přiblížili očima bývalé diplomatky Gabriela S., naší ředitelky pro výzkum Pavlína Janebová a historika Michal Stehlík.   Celou debatu si můžete poslechnout jako podcast Studia N: 👇 https://lnkd.in/dN7EdsBD ⭐ Děkujeme za krásnou účast a těšíme na příště! Za podporu děkujeme Městské části Praha 1. ⭐

V pondělí se u nás konal briefing pro novináře a stakeholdery zaměřený na aktuální otázky spojené s Čínou a jejími globálními aktivitami. 🌏 Čínský tým s účastníky diskutoval o čínské domácí politice, strategickém využívání čínských menšin v Evropě, vývoji v oblasti dodavatelských řetězců a elektromobilů, a také o rizicích spojených se závislostí Evropy na kritických surovinách z Číny. Dalším důležitým tématem briefingu byl rostoucí vliv Číny na evropském kontinentu, západním Balkánu a Blízkém východě. ⭐ Všem zúčastněným děkujeme za zajímavou diskuzi a věcné otázky. 🙌

Ekonomická vyspělost + historická a současná emisní stopa = Kdo má platit za současnou klimatickou krizi? Ano, (ne)překvapivě i Česko 🇨🇿 💫Díky fresh kalkulačce klimatických financí od World Resources Institute bude diskuse o tom, kdo má přispívat a kolik, (snad) zase o něco jasnější. 💰Peněz, které se mají investovat do adaptačních a mitigačních opatření, není na těch správných místech dost. Uvádí se, že aby mohly rozvojové státy čelit změně klimatu, a to ve víru složitých makroekonomických turbulencí, a zároveň snižovat vlastní emise skleníkových plynů, je potřeba mobilizovat do roku 2030 alespoň $5.8-5.9 bilionů.  💸Relativně úsměvná je částka $100 miliard, kterou 23 nejrozvinutějších států (z 1992) přislíbilo v roce 2009 ročně a společně mobilizovat (do 2025). Byť uvedená částka již tehdy neodpovídala skutečným potřebám rozvojových států, mnohem horší zprávou je, že se tento cíl podařilo zatím splnit jen 1x, a to v roce 2022. (Data k 2023 nemáme.) 👨💼👩💼Proč je to důležité? V roce 2024 se na globální scéně ve světle klimakonference #COP29 znovu otevírá otázka: čím bude $100 mld. cíl nahrazen a -hlavně- kdo to zaplatí? A zde může být nástroj WRI přínosný. Díky kalkulačce lze vytvořit řadu scénářů, které berou v potaz – v různé míře – jak historické emise skleníkových plynů, tak ekonomickou vyspělost států. Kalkulačka se tak zaměřuje na klimatickou spravedlnost. Ukazuje, které státy nesou největší historickou odpovědnost za změnu klimatu, které se na emisích podílejí nejvíce v současnosti i kde jsou emise na obyvatele nejvyšší. Zkrátka ukazuje, jak různá kritéria ovlivňují spravedlivé finanční příspěvky jednotlivých zemí. 💵 V roce 2024 je evidentní, že bohatých zemí, které mají možnosti a schopnosti přispívat na řešení klimakrize (kterou mj. samy způsobily), je mnohem více než 23. A řeč je i o Česku. Pokud by se na $100 mld. cíl měly “složit” jen státy #OECD, z 38 států by ČR měla přispět 16. největším dílem (!), a sice $0.8 mld. (pokud by ekonomické možnosti a emisní stopa měly stejnou váhu a počítá se s celkovým hrubým národním důchodem). Zajímavé je, že pokud by se na cíl měly složit zhruba všechny státy světa, je ČR ve výši spravedlivého příspěvku na 25. místě (!) a mělo by přispět $0.5 mld. 🤑Jak jsme na tom jsme aktuálně? Neslavně. Mrkněte na factsheet, který jsme připravily spolu s Lucie Miklová (https://lnkd.in/e2WhKtfC ) Nástroje jako tato kalkulačka mohou pomoci vyjasnit zásadní otázky kolem závazků a odpovědnosti. Pochopení souvislostí snad přispěje k přemýšlení o roli různých států, ale třeba i bankovního a finančního sektoru. 👉 S kalkulačkou klimafinancí si můžete pohrát na https://lnkd.in/eiFu-HYC Ilustrační sad fact k nerovnostem na závěr: Somálsko od 50. let 20. st. vypustilo spalováním fosilních paliv zhruba tolik CO2, kolik vypustí ekonomika USA v průměru za 3 dny.