Česká národní banka

🏛️ Jak se vyvíjely devizové rezervy ČNB? 📈 🔺 2012: Na konci roku činil objem devizových rezerv přibližně 859 mld. Kč. 🔺 2013–2017: V listopadu 2013 ČNB přijala kurzový závazek s cílem oslabit korunu a podpořit ekonomiku. V důsledku toho došlo v nadcházejících letech k výraznému nárůstu devizových rezerv, které na konci dubna 2017 dosáhly přibližně 3,4 bil. Kč. 🔺2018–2024: Po ukončení kurzového závazku se růst rezerv zpomalil. K prosinci 2024 nicméně jejich hodnota dosáhla 3,5 bil. Kč. V poměru k HDP ČR tak devizové rezervy činí více než 40 % a jsou v tomto kontextu jedny z nejvyšších na světě. 💡 🔎 Část rezerv je připravená pro případné operace na devizovém trhu. Vzhledem k vysokému objemu rezerv ale ČNB může jejich část uvolnit na dlouhodobější investice, jako jsou například dluhopisy, akcie či zlato, s cílem generovat výnos. #dataARAD | Ekonomická data ČNB 📊

✨ Může umělá inteligence pomoci s prognózováním inflace? 📊 ČNB testuje možnosti! ⬇️ Autoři blogu Tomáš Adam, Aleš Michl a Josef Švéda zkoumají: 🔹 Využití velkých jazykových modelů (LLM) pro střednědobou predikci inflace. 🔹 Kategorizaci rozsáhlých dat získaných z internetu pomocí metody embeddings, která může zpřesnit odhad současné inflace (nowcast). „Každému modelu jsme pro každé čtvrtletí od 1Q2019 do 3Q2024 zadali následující otázku,“ píší autoři: 'Předpokládej, že jsi v čase 𝝉 a nejsou ti poskytnuty žádné další pozdější informace. Uveď, prosím, svou vlastní nejlepší prognózu meziroční sezónně neočištěné inflace CPI v ČR na příští rok. Uveď, prosím, číselné hodnoty pro tyto prognózy. K formulaci těchto prognóz nepoužívej žádné informace, které jsi neměl k dispozici ke dni 𝝉.' ℹ️ Proměnná 𝝉 představuje jednotlivá čtvrtletí v období od 1Q2019 do 3Q2024. Čtěte na webu ČNB 🔗 Odkaz v komentářích ⤵️

📢 Bankovní rada ČNB na svém čtvrtečním zasedání po projednání materiálu o správě devizových rezerv v roce 2024 schválila návrh na provedení analýzy, jejímž cílem je posoudit možnost investic do dalších tříd aktiv. 👇 🔎 V rámci strategie správy devizových rezerv centrální banka v posledních dvou letech posiluje diverzifikaci svých investic. Na návrh guvernéra Aleše Michla ČNB posoudí, zda by bylo z hlediska diverzifikace a výnosu vhodné devizové rezervy rozšířit také o investice do dalších tříd aktiv. ➡️ Na základě výsledků analýzy následně bankovní rada rozhodne o dalším postupu. ➡️ Do té doby žádné změny v této oblasti nenastanou. ➡️ Případné změny spravovaných portfolií devizových rezerv budou zveřejněny prostřednictvím našich pravidelných čtvrtletních informací o devizových rezervách a ve výroční zprávě ČNB.

📉 Největší propad krátkodobé spotřeby domácností ze všech zemí EU. 👉 Proč čeští spotřebitelé reagovali na pandemii, energetickou krizi a vzedmutí cenové hladiny výrazněji než lidé v ostatních zemích? Přečtěte si #čnBlog expertů sekce měnové ČNB Ondřeje Michálka a Matěje Šarbocha. 🧐⬇️ 🔗 Odkaz najdete v komentářích ⤵️ 📊 Reálná krátkodobá spotřeba (z velké části potraviny a nealko) se v ČR v roce 2023 nacházela nejhlouběji pod svoji předcovidovou úrovní – více než 10 %. U dalšího v pořadí (Litva) to bylo zhruba 5 %. "Domácnosti jsou nadále v horší náladě než před pandemií. Příznivější než před pandemií je pouze očekávání o cenovém vývoji," píší mimo jiné Michálek se Šarbochem.

Viceguvernér ČNB Jan Frait v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že prostor pro další snižování úrokových sazeb je letos omezený kvůli přetrvávajícím inflačním rizikům. Co dalšího zaznělo? ⬇️ 📌 Na příštím měnověpolitickém zasedání bude bankovní rada debatovat, zda sazby ponechat nebo snížit o 25 bazických bodů. 📌 Ke konci letošního roku bychom se mohli dostat s dvoutýdenní repo sazbou na 3,5 %. 📌 Růst cen ve službách a napjatý trh práce vyžadují obezřetný přístup, ačkoliv inflace klesla na 3 %. 📌 Dalším rizikem pro ekonomiku mohou být americká cla, která by za určitých okolností vedla k deflačním tlakům v Evropě. 🔗 Číst na webu ČNB (anglicky): https://lnkd.in/ecrK6CqX

I am happy to share the key findings from my latest paper: "Payment Holidays, Credit Risk, and Borrower-Based Limits: Insights from the Czech Mortgage Market" 🎓📄. Amazing collaboration (as always) with Lukas Pfeifer. 💡 What we do in the paper: 🔹 We use mortgage-level data to explore the effects of loan moratoria programs during the pandemic in the Czech Republic. 🔹 We identify varying risk profiles of borrowers who opted for legislative moratoria (free-entry) and bank-led moratoria. 🔹 We explore whether credit risk materialized after the moratoria programs were terminated. 🔹 We provide insights into the role of mortgage market regulation in mitigating credit risk materialization during extreme periods, such as the pandemic. ⚖️ Policy Implications: 🔹 Our main findings suggest that the ending of the legislative moratorium can be effectively combined with a transitional period of non-legislative payment holidays. 🔹 Stricter regulatory limits at loan origination are found to be associated with a lower probability of moratoria uptake and credit risk materialization after moratoria termination. 📄 Link to paper: https://lnkd.in/eg8BF_Ce #CNB #research #regulation #mortgages #Covid

Guvernér ČNB Aleš Michl na síti X k tématu 👉 bitcoin 👈.

🌍 Světová ekonomika v letošním i příštím roce poroste dle nové prognózy MMF tempem 3,3 %, což je méně než historický průměr (2000-19) ve výši 3,7 %. ⬇️ 🔎 Ekonomický růst ve vyspělých zemích se přiblíží na dohled 2% růstu, rozvíjející a rozvojové ekonomiky porostou více jak dvojnásobným tempem. 📊 Graf aktuálního čísla Globálního ekonomického výhledu ukazuje vývoj na poli nejistoty v politikách týkající se mezinárodního obchodu, které pramení především od nového amerického prezidenta D. Trumpa. Indexy měřící tuto nejistotu jsou na historických maximech, což je dáno obavou z budoucího nastavení obchodních vztahů USA, které jsou velkým tématem a hrozbou pro pozitivní růst světové ekonomiky. 🗣️ Člen bankovní rady Jan Kubíček v předmluvě lednového Globálního ekonomického výhledu: „Pro Českou republiku zůstává klíčovým tématem energetický sektor. Růst cen energií ovlivňují jak strategická rozhodnutí na úrovni jednotlivých států, tak emisní náklady vázané na systém EU ETS. Budoucí proinflační faktor představuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), jehož plné zavedení je plánováno od roku 2026. Očekávaný dopad tohoto opatření na náklady domácností i firem bude nezbytné průběžně analyzovat.“ 🔗 Nový Globální #ekonomickývýhled najdete u nás na webu. Odkaz v komentářích ⤵️

💵 Chcete mít jasno, kdo může nabízet dlouhodobý investiční produkt (DIP)? 🧐 Seznam poskytovatelů najdete na webu ČNB 👉 https://lnkd.in/efns_7uD 📂 Cesta: Základní seznamy / Poskytovatelé dlouhodobého investičního produktu 💡 Tip: Před uzavřením smlouvy o investičním produktu vždy věnujte pozornost nákladům a poplatkům, které jsou s investicí spojeny. ⤵️ Varování ohledně nákladů a poplatků: https://lnkd.in/ew5tkEvh 📺 Reportáž ČT24: https://lnkd.in/eNi3jZ_j

Co lze vyčíst z kolektivních smluv o fungování odborů a celkově trhu práce? Adam Ruschka ukazuje mj., že jakkoliv se mnozí báli, že po inflační epizodě bude v každé smlouvě inflační doložka, v případě kolektivních smluv je to právě naopak. Czech National Bank https://lnkd.in/e7XSChrg