PPF banka

Inflace ve službách dohnala inflaci u zboží 💡 Po lednovém přecenění, kdy ceny spotřebitelských cen vzrostly meziměsíčně o 1,3 %, se podle očekávání ceny v únoru zvýšily jen o 0,2 % m/m. V meziročním vyjádření inflace vzrostla o 2,7 % a postupně by měla dále pozvolna klesat. Inflaci výrazně ovlivňují rozkolísané ceny potravin, které ČNB nemůže měnovou politikou ovlivňovat. Proto se více soustředí na ceny služeb, jejichž růst v posledních měsících výrazně převyšoval růst cen zboží. To bylo dáno hlavně tím, že ceny zboží rostly zejména na začátku roku 2023 výrazně rychleji než ceny služeb, které tento skok v následujících dvou letech doháněly. Nyní je trh opět v rovnováze a relativní struktura cen se narovnala. Zda se růst cen služeb zastaví, zůstává otázkou, na kterou bude ČNB i nadále velice citlivá. Podle komentáře po zveřejnění inflačních čísel považuje ČNB ceny služeb za riziko pro stabilizaci inflace blízko cíle a potvrzuje vhodnost opatrného přístupu k uvolňování měnové politiky.

Výnosy dluhopisů v Evropě letí nahoru 📈 Většinou poklidný trh německých dluhopisů zažívá aktuálně turbulentní časy. Ve středu výnos desetiletého státního dluhopisu vyskočil o 30 bazických bodů, což byl největší jednodenní posun od pádu Berlínské zdi. Růst výnosů pokračoval i dnes a dosáhl 2,93 %, nejvyšší hodnoty od října 2023. Výprodej dluhopisů nastartovaly signály z EU o vyšších výdajích na obranu spolu s německou dohodou o uvolnění dluhové brzdy a vytvoření fondu s prostředky v hodnotě 500 mld. EUR. Vezmeme-li v úvahu, že prostředky fondu mají být využity v příštích deseti letech (v průměru 50 mld. EUR ročně, tedy cca 1 % HDP, přičemž německý dluh aktuálně představuje 63 % HDP, tedy jen mírně překračuje Maastrichtská kritéria), zdá se reakce trhu trochu přehnaná. Situace u amerických dluhopisů byla naprosto opačná. Zde převládaly obavy z recese a výnosy naopak do středy padaly. Růst výnosů v EU však byl tak silný, že posunul nahoru i výnosy v USA. Tento protichůdný vývoj se nutně projevil i na devizovém trhu. Ačkoli současné posilování eura má i jiné příčiny, historický vývoj ukazuje, že úrokový diferenciál zůstává klíčovým faktorem. Co bude dál? Ještě před týdnem se často hovořilo o tom, že parita USD/EUR je blízko a bude jí vbrzku dosaženo. Aktuální obrat naopak vyprovokoval spekulace, že by se kurz USD/EUR mohl dostat v průběhu nejbližších let až k 1,3. Kam se kurz dlouhodobě vydá, nikdo neví. My se odvažujeme tvrdit, že trh má tendenci přehánět.

Hackerský útok na kryptoměnovu burzu Bybit v Dubaji připomíná zranitelnost kryptoměn 🪙 Hackerský útok, během něhož bylo v pátek 21. února odcizeno téměř 1,5 miliardy dolarů v tokenech, připomněl bezpečnostní rizika, která s sebou tento trh nese. Burza Bybit, která patří mezi největší na světě, sice největší krádež v kryptoměnové historii ustála, včetně následných panických výběrů, ale hackerský útok měl vliv celosvětově. A to přitom páteční obchodování začalo nadmíru optimisticky, když jiná kryptoměnová burza Coinbase oznámila, že komise pro cenné papíry odložila žalobu, ve které ji vinila z neposkytování zákonné ochrany. Komise požadovala soudní zákaz, zabavení neoprávněně získaných zisků a další pokuty. Růstu cen kryptoměn ale učinil přítrž zmíněný hackerský útok, který otřásl celým trhem a názorně tak potvrdil jeho mělkost a zranitelnost. Bitcoin ztratil během několika dnů 12 % své hodnoty. Nyní se situace sice stabilizovala, ale stejné, nebo i větší turbulence mohou přijít kdykoliv. Je takového zranitelné aktivum opravdu vhodné do rezerv centrálních bank? Podle našeho názoru páteční útok připomíná, že nikoliv.

Jsou cla největší hrozbou pro ekonomický růst zemí Evropské unie? 📈 Hrozba cel ze strany USA je často citovaným důvodem, proč by letošní ekonomické oživení mohlo být pod očekáváním. Jsou ale americká cla tou největší překážkou ekonomického růstu? Do USA směřuje 8 % vývozů z EU, mnohem větší objem představuje vzájemný obchod mezi zeměmi EU, a tam by se tedy měla soustředit pozornost debaty o nastartování růstu. Trump hrozí Evropě zavedením 10% cel, podle studie MMF jsou ale překážky obchodu v rámci EU mnohem větší. Konkrétně podle výpočtů IMF bariéry obchodu v rámci EU odpovídají 44% clům na zboží a dokonce 110% clům na služby. Pozornost Evropy by se měla soustředit na vlastní vnitřní problémy. Zhoršené vztahy s Amerikou by pak mohly paradoxně Evropě pomoci nastartovat novou éru prosperity. 📌 Každý sloupec pro EU představuje medián odhadů překážek obchodu uvnitř EU v jednotlivých odvětvích pro zboží a služby. Tyto odhady jsou vypočítány na základě gravitačního modelu mezinárodního obchodu, který předpovídá obchodní toky podle ekonomické velikosti a vzdálenosti mezi obchodními partnery. 

Inflace se vrací do zajetých kolejí ✨ Lednová inflace podle zpřesněných údajů ČSÚ v lednu mírně poklesla na 2,8 %. To je sice o 0,2 p.b. méně než v prosinci, ale více než čekal trh, který počítal s růstem cen okolo 2,5 %. Odchylka byla způsobena hlavně volatilními cenami potravin a alkoholických nápojů. Potraviny spolu s alkoholickými nápoji přispěly k meziročnímu růstu cen o 1,2 p.b. Pohled na meziměsíční změnu spotřebitelských cen ukazuje, že inflace se vrací do starých zajetých kolejí. Lednové přecenění je v Česku tradiční a většinou ve zbytku roku změny cen již nejsou výrazné. Letošní lednová meziměsíční změna spotřebitelských cen o 1,3 % byla i přes výkyv cen potravin ve srovnání s průměrem posledních 20 let nižší, což potvrzuje, že inflační tlaky jsou pod kontrolou.

Nová prognóza snižuje růst reálné ekonomiky, ale ČNB chce být stále přísná Po prosincové pauze ČNB na dnešním měnově-politickém zasedání znovu snížila sazby o 25 bb, repo sazba je nyní 3,75 % a prognóza počítá s jejich dalším poklesem. Guvernér Aleš Michl se ale opět proti základnímu scénáři vymezil a zdůrazňoval proinflační rizika prognózy a potřebu přísnosti měnové politiky. Nová prognóza přehodnotila výhled růstu reálné ekonomiky pro letošní rok z 2,4 % na 2 %. ČNB se ale na rozdíl od ECB soustředí na inflaci, jejíž výhled pro letošní rok byl přehodnocen směrem dolů jen marginálně, z 2,5 % na 2,4 %. Zdá se, že ČNB tak bude i nadále držet restriktivnější měnovou politiku, než ECB a úrokový diferenciál zůstane rozšířený. Popularita úvěrů v cizí měně (aktuálně více než polovina úvěrů nefinančních podniků je v EUR), která svým způsobem účinnost měnové politiky snižuje, zůstane i nadále vysoká.

Proč bitcoin v rezervách centrálních bank nemá místo 🏦 Guvernér Aleš Michl chce převést až 5 % devizových rezerv ČNB (7 mld. USD) na bitcoiny. Tento krok, který žádná západní centrální banka neudělala, je odvážný a zároveň nebezpečný. Bitcoin byl vytvořen s ambicí nahradit běžné peníze. Proč by tedy měla centrální banka podporovat aktiva, na která nemá vliv, a tím ohrožovat vlastní měnovou politiku a plnění svého zákonného cíle udržení cenové stability? Kvůli zisku? Když pomineme fakt, že zisk není cílem centrální banky, může bitcoin při své volatilitě přinést nejen vysoké zisky, ale i ztráty. V porovnání s akciemi, jejichž podíl zvýšila ČNB na 22 %, je volatilita bitcoinu obrovská. V neposlední řadě je problém i regulace, která je alespoň prozatím nedostatečná a nebrání využívání kryptoměn k praní špinavých peněz. Takovéto reputační riziko si centrální banka nemůže dovolit.

Jsme nejlepším primárním dealerem za rok 2024 🏆 Máme radost, že PPF banka získala první místo v celkovém hodnocení primárních dealerů Ministerstva financí ČR za rok 2024. Úspěch je o to cennější, že jsme si mimo pomyslné zlaté medaile v hlavní kategorii zároveň odnesli i vítězství v obou dílčích kategoriích nejlepší primární dealer na primárním trhu a nejlepší primární dealer na sekundárním trhu. Tento výjimečný výsledek je odrazem vysokého nasazení našich kolegů a současně potvrzuje naše schopnosti jak v oblasti obchodování s českými státními dluhopisy, tak i v měnových obchodech pro potřeby státní pokladny.

Blýská se na lepší časy? 💡 První indexy nákupních manažerů v eurozóně vydané v letošním roce předčily očekávání. Pozitivní zprávou je, že se kompozitní PMI pro celou eurozónu po čtyřech měsících vrátil nad 50, což je hladina signalizující zlepšování ekonomických podmínek. Na osmiměsíční maximum se dostal index ve zpracovatelském průmyslu. Pro českou ekonomiku je dobrou zprávou i to, že velkou roli v pozitivním překvapení hrál český největší obchodní partner – Německo. Také německé PMI ve zpracovatelském průmyslu vzrostlo na osmiměsíční maximum a kompozitní index se vrátil nad hladinu 50 poprvé od srpna 2024. Obrat k lepšímu přichází navzdory obavám z nástupu staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. Blýská se v Německu na lepší časy? Nejistot je však zatím příliš mnoho a predikční schopnost indexů nákupních manažerů se po pandemii bohužel výrazně zhoršila. Je ale velmi pravděpodobné, že po dvou letech ekonomického poklesu německá ekonomika konečně vzroste, i když tempo oživení nebude nijak závratné.

Německá ekonomika meziročně opět poklesla 📉 Předběžné odhady německého HDP za rok 2024 ukázaly, že po meziročním poklesu německé ekonomiky o 0,3 % v roce 2023, pokles v roce 2024 pokračoval o 0,2 %. V pasti stagnace se ale německá ekonomika pohybuje již delší dobu. Ve srovnání s předcovidovými hodnotami se HDP drží již od roku 2022 na nezměněné úrovni. I česká ekonomika je na tom po metodickém zásahu českého statistického úřadu lépe. Do 3. čtvrtletí 2024 kumulativně vzrostla z předcovidových hodnot o 1,5 %. Graf kumulativních příspěvků růstu názorně ukazuje, že německou ekonomiku drží v útlumu hlavně investice a zahraniční obchod a stále slabá spotřeba domácností. Kdyby nebylo výdajů vlády, byla by německá ekonomika hluboko pod hodnotami roku 2019. Letošní rok bude pro německou ekonomiku opět výzva. Politická nejistota nepřeje investicím a hrozba amerických cel německé exporty jen těžko podpoří. Německo tak opět čeká rok s velmi slabým nebo nulovým růstem.